Péče o rány

akutní, chronické, pooperační

Rána je definována jako porušení kontinuity kožního povrchu a integrity organismu, porušení anatomické struktury a funkce kůže způsobené různými příčinami zasahujícími různě hluboko do podkožních tkání.

Rány klasifikujeme z několika hledisek. Podle průběhu a délky hojení rozlišujeme rány akutní a chronické.

  • Akutní rána vzniká ve zdravé tkáni. Příčinou bývá obvykle operace nebo trauma (popáleniny, tržné rány, odřeniny apod). Hojí se obvykle bez komplikací a v poměrně krátkém čase. Pokud jsou okraje akutní rány záhy přiloženy k sobě, např chirurgickou suturou, hojí se přímým prorůstáním okrajů, tzv. hojením per primam. Jestliže je hojení komplikované infekcí, hrozí její roztržení (dehiscence) a vzniklý defekt se hojí postupným zmnožením granulační tkáně za vzniku větší jizvy, tzv. hojení per secundam.
  • Chronická rána vzniká v troficky změněné tkání nebo sekundární dehiscencí, nemá tendenci se zahojit za víc jak 9-12 týdnů. Mezi takové rány patří ulcus cruris na arteriálním nebo venózním podkladu, diabetický vřed, dekubity, neuropatické kožní vředy, exulcerované nádory atd.

Postup při ošetřování rány:

  • sestra seznámí pacienta s postupem ošetření rány, ověří si, zda pacient netrpí alergii na přípravky, náplast apod.
  • připraví si pomůcky dle druhu převazu: převazové nůžky, anatomickou nebo chirurgickou pinzetu, chirurgické nůžky, převazový materiál (sterilní i nesterilní), oplachový roztok, léčivé přípravky (masti, krémy apod.), sterilní i nesterilní rukavice, stříkačky na proplach rány, nádobu na odpad.
  • uloží pacienta na pohodlné polohy, přitom respektuje právo na soukromí a dodržení intimity.
  • provede dezinfekci rukou a nasadí si jednorázové rukavice.
    • postup při převazu aseptické rány:
      • odstraní původní krytí, očistí okolí rány (zbytky náplasti)
      • zhodnotí ránu (příznaky infekce, sekrece apod.)
      • dezinfikuje ránu a okolí
      • provede výkony dle ordinace lékaře (odstranění stehů, drénu)
      • ošetří ránu dle ordinace lékaře, přiloží sterilní krytí, popř. sekundární krytí a provede fixaci.
    • postup při převazu nehojící se rány:
      • dle potřeby a dle ordinace lékaře podá pacientovi analgetika dle ordinace lékaře s dostatečným předstihem.
      • šetrně odstraní původní krytí a obvaz, tak aby nedošlo k poranění spodiny rány a jejího okolí. Ulpívající krytí může zvlhčit fyziologickým roztokem, destilovanou vodou nebo oplachovým roztokem s antiseptickým působením.
      • vymění si rukavice.
      • zhodnotí ránu: velikost, spodinu rány, sekrecí, okolí a okraje rány, bolestivost, sklon ke krvácení.
      • ošetří okolí rány: očistí a případně dezinfikuje kůži v okolí rány, odstraní krusty, povlaky, zbytky mastí a past aplikovaných kolem rány.
      • provede oplach rány a débridement – sterilním tampónem, pinzetou, nůžkami odstraní zbytky nekróz a povlaků.
      • u syndromu diabetické nohy a kožních vředů na chodidlech věnuje pozornost odstranění hyperkeratóz, ztvrdlé kůži a otlaků.
      • přiloží vhodné terapeutické krytí dle ordinace lékaře.
      • zhodnotí stav tkání v okolí defektu a ošetří vhodným materiálem s ohledem na rannou sekreci a případnou maceraci.
      • překryje primární krytí krytím sekundárním – podle velikosti ranné sekrece a jejího charakteru.
      • krytí fixuje obinadly a náplasti, fixační materiál musí přecházet až na zdravou tkáň.
      • podle charakteru základního onemocnění (lymfedém, chronická žilní insuficience) provede bandáž dolních končetin přiložením krátkotažného obinadla.
    • po skončení převazu uloží pacienta do původní polohy.
    • provede úklid pomůcek a odstraní použitý převazový materiál.
    • provede hygienickou dezinfekci rukou.
    • informuje pacienta o dalším termínu převazu.
    • provede záznam do zdravotnické dokumentace:
      • při vstupním hodnocení zaznamenává:
        • lokalizaci a rozsah rány (velikost a hloubka), typ a klasifikace rány (spodina, příčina vzniku, míra sekrece, zápach, okolí a okraje rány, přítomnost a nepřítomnost bolesti).
      • v hodnocení průběžném:
        • popis vlastní rány – posouzení vývoje rány
        • popis lokální terapie – ošetřovatelská péče o ránu
      •  

Shrnutí:

 V domácí péči se setkáváme s ranami akutními i chronickými. Léčba chronických ran je dlouhodobá, vyžaduje úsilí a trpělivost jak ze strany pacienta tak i zdravotníka, protože fyziologické hojení u těchto ran stagnuje a selhává. Proces hojení může být ovlivněn rovněž lokálními i systémovými faktory. K systémovým faktorům patří vysoký věk, pohlaví, onemocnění jako diabetes mellitus, imunodeficience, selhání jater, ledvin, závažné onemocnění srdce a plic. Hojení rovněž ovlivňuje nutriční stav (malnutrice, obezita), psychosociální faktory (stres, strach z recidivy onemocnění), farmakoterapie (glukokortikoidy, chemoterapie), imobilita, inkontinence apod.  Léčba proto musí být komplexní aby byla efektivní.