Jedná se o odběry moče, sputa, stěru z ran, krku apod. Tyto odběry představují kultivační vyšetření z odebraného vzorku biologického materiálu, pomocí kterého lze určit přítomnost a druh mikroorganismu (bakterii, virů, hub) způsobující onemocnění. Kromě určení původce infekce lze také zjistit citlivost prokázaného původce infekce na antibiotika.

  K čemu jednotlivá slouží:

•  výtěr z krku anebo nosu – jedná se o kultivační vyšetření, které zahrnuje průkaz nejběžnějších původců infekcí horních cest dýchacích.
• odběr sputa neboli hlenu slouží k zjištění a identifikaci příčiny bakteriální pneumonie a jiných infekci dolních dýchacích cest.
• výtěr z rekta neboli konečníku – toto vyšetření je zaměřené na průkaz střevních patogenů.
• stěr z rány se provádí u sekundárně se hojících ran a kožních ploch. Výsledek poukazuje na původce infekčního procesu.
• odběr moče prokazuje běžné původce infekci močového ústroji jako infekce močových cest, záněty močového měchýře, ledvin, prostaty.

Obecné zásady při provádění odběrů, stěru/výtěru:

• stěry se provádí za pomocí sterilních souprav. Sterilní souprava obsahuje vatový tampón na tyčince ve sterilní zkumavce s transportním médiem. Tampón vyjímá sestra ze zkumavky těsně před odběrem a po provedení stěru/výtěru ho vrací aseptický zpět do sterilní zkumavky.
• moč se odebírá do sterilní zkumavky s uzávěrem.
• sputum se odebírá do sterilní zkumavky se širokým hrdlem, tzv sputovky.
• biologický materiál se správně označí identifikačními údaji pacienta a společně s vyplněnou žádankou odešle do laboratoře.
• použití správné techniky odběru je nezbytné pro následné získání spolehlivých výsledků.

Zásady, které by měl pacient před odběrem dodržet:

•  před výtěrem z dýchacích cest by pacient neměl kouřit a čistit si zuby. Výtěr se provádí ráno, nalačno, nebo alespoň 2-3 hodiny po jídle.

• u odběru hlenu se rovněž provádí ranní odběr, a to po vyčištění zubů a po vypláchnutí dutiny ústní vlažnou vodou, aby byla co nejvíce eliminována kontaminace vzorku florou ústní dutiny.
• před stěrem z chronické rány, by měly být z rány odstraněny všechny nečistoty, jako je nekrotická tkáň, zaschlý exsudát nebo zbytky krycího materiálu. Rána se může očistit vodou nebo sterilním fyziologickým roztokem.

Jak samotný odběr probíhá:

• sestra před odběrem biologického materiálu zkontroluje totožnost pacienta
• ověří si údaje na průkazce zdravotní pojišťovny
• nachystá si potřebné pomůcky, uloží pacienta do vhodné polohy a seznámí pacienta s postupem
• po hygienické dezinfekci rukou si nasadí jednorázové rukavice
• odběry provádí dle druhu požadovaného vyšetření:

• výtěr z krku – sestra pacienta uloží do polohy vsedě nebo polosedě, stlačí ústní lopatkou kořen jazyka a vatovým tampónem otáčivým pohybem shora dolů setře povrch mandlí nebo patrových oblouků.
• výtěr z nosu – sterilním tamponem provede sestra stěr z okraje nosního vchodu a následně zachytí krouživým pohybem nosní sekret.
• výtěr z rekta (konečník) – sestra uloží pacienta do polohy vleže na boku anebo vyzve pacienta k předklonu a odběrový tampón zavede rotačním pohybem do rekta do hloubky asi 3-4cm. Následně výtěrovou štětičku vloží do nádobky s živnou půdou a uzavře.
• odběr sputa – sestra požádá pacienta aby zakašlal a odebere sekret z dolních cest dýchacích do sterilního kontejneru. Pacient, který má zavedenou tracheostomii, provede sestra odběr sputa při odsávání z dýchacích cest sterilní odsávací kanylou.
• odběr moče se provádí dvěma způsoby:

1. po pečlivém umytí a osprchování genitálu, se zachytí střední proud moče do sterilní zkumavky. Tzn. že první porci moče vymočí pacient do mísy a zachytí střední proud moče do sterilní zkumavky.
2. cévkovaná moč se odebere při jednorázové katetrizaci močového měchýře nebo z nově zavedeného permanentního katétru přímo do sterilní zkumavky.

• stěr z povrchových defektů kůže se provádí sterilním vatovým tampónem, kdy sestra otře místo zánětu nebo tkáň na spodině rány.
• stěr z chronické rány se provádí rovněž sterilním vatovým tampónem. Technika stěru by měla postihnout co největší rozsah. Sestra tampónem pohybuje na povrchu rány technikou tzv. desetí bodů a zároveň využívá metodu „cik-cak“ a lehkým tlakem ještě tampón roluje a otáčí 360°.

• následně tampón umístí do transportního média a uzavře.
• odebraný materiál uloží do transportního obalu a přepraví do laboratoře.

Co musí obsahovat žádanky ke kultivačnímu vyšetření:

•  jméno a příjmení pacienta

• pojišťovna, rodné číslo
• datum a čas odběru
• razítko a podpis sestry, která odběr provádí
• razítko a podpis lékaře
• druh ATB, pokud je pacient užívá, místo odběru a lokalizaci rány

Shrnutí:

 Odběry ke kultivačnímu vyšetření vždy indikuje praktický nebo jiný ošetřující lékař, který vystaví žádanku k požadovanému vyšetření. Sestra po předchozí domluvě s pacientem provede odběr dle stanovených pokynů a zajistí transport odebraného vzorku do laboratoře. Výsledky jsou z laboratoře předány lékaři, který výkon požadoval do 2-4dnů.

Jedním z nejčastějších zdravotních výkonů, které lze provést v domácím prostředí pacienta jsou odběry biologického materiálu. Jedná se především o odběry krve, moče, sputa, stěru z ran, výtěru z krku, stolice apod. Odběry biologického materiálu se provádí zejména u pacientů, kteří se ze zdravotních důvodu  nemůžou dostavit  ke svému ošetřujícímu lékaři. Příčina může být různá, nejčastěji je to imobilita pacienta, částečná nebo úplná, pooperační období, onemocnění pohybového aparátu a další.

Odběr biologického materiálu se provádí na základě požadavku praktického lékaře, který rozhodne, o jaký odběr se bude jednat, podá pokyny k odběru, popřípadě vystaví žádanku k odběru. Odběry krve nebo jiného biologického materiálu lze provést také na žádost specializovaných ambulanci jako např. diabetologická, nefrologická nebo kardiologická ambulance. Tyto odběry se provádí se souhlasem praktického lékaře. Pokud je pacient propuštěn z nemocnice a jeho stav vyžaduje během 14 dní po propuštění odběry, indikuje výkon nemocniční ošetřující lékař.

Význam slova biologický materiál:

• v klinické praxi se tak označuje materiál biologického původu, tj. pocházející z organismu člověka.
• odběr a následné zpracování v laboratoři má zásadní význam pro určení správné diagnózy i pro včasné a účinné léčení.

Nejčastěji prováděné odběry krve:

• KO (krevní obraz), představuje základní vyšetření krve, které určuje počet krevních buněk, jejich velikost a jiné vlastnosti. Z vyšetření krevního obrazu je možno stanovit počet bílých a červených krvinek, hemoglobin, hematokrit a počet krevních destiček.
• BP (biochemický panel), určuje obsah organických i anorganických látek v materiálu, např. bílkoviny, tuky, glukóza, minerály, hormony, enzymy, vitamíny, léky apod.
• HbA₁c (glykovaný hemoglobin) se používá k posouzení dlouhodobé kompenzace diabetu, vyšetření ukazuje průměr glykemie za posledních 6-8 týdnů.
• Hemokoagulace je speciální vyšetření, při kterém se vyšetřují systémy, které zajišťují v organismu zástavu krvácení. Tato vyšetřovací metoda se používá ke zjištění závažných stavů anebo monitorování antitrombotické léčby.
• FW (sedimentace) měří se rychlost samovolné sedimentace erytrocytů za časovou jednotku, za 1 hod., popřípadě 2 hodiny. Sedimentace se urychluje u chorobných stavů, proto je typická u zánětlivých stavů.

Provedení odběru krve:

• den před odběrem Vás kontaktuje sestra a domluví čas návštěvy
• odběry krve se provádějí v ranních hodinách, mezi 6-9 hodinou
• pokud je pacient imobilní, zajistí rodinný příslušník přístup k pacientovi

Vlastní odběr krve:

• sestra před odběrem krve zkontroluje totožnost pacienta, ověří si údaje na žádance
• zjistí, zda je pacient k odběru připraven (dodržení doby lačnění apod.)
• nachystá si potřebné pomůcky a označí připravené zkumavky k odběru (jméno a příjmení, rodné číslo)
• uloží pacienta do vhodné polohy, nejlépe vsedě na židli s opěradlem nebo vleže na lůžku
• seznámí pacienta s postupem odběru a vyzve ho ke spolupráci
• po hygienické dezinfekci rukou si nasadí ochranné rukavice
• škrtidlem mírně sevře paži pacienta, 5-10cm nad místem vpichu
• pohmatem identifikuje vhodnou žílu a dezinfikuje místo vpichu
• po zaschnutí dezinfekce provede odběr z žíly
• odběr krve může provést dvěma způsoby:

1. uzavřeným systémem (Sarstedt Monovette)
   • kdy jehlu nasadí na odběrovou stříkačku S-Monovette
   • provede vpich a když se v hrdle stříkačky objeví krev, uvolní škrtidlo, aby byla nabrána proudící krev
   • tahem píst vytáhne a počká, až se hladina krve ve stříkačce ustálí
   • poté, buď pokračuje odběrem do další zkumavky nebo odběr ukončí
   • pokud provádí odběr do zkumavky s přídavkem antikoagulačního činidla, zkumavku po odběru ihned několikrát mírně promíchá pomalým otáčením
   • po odběru vyzve pacienta, aby ruku uvolnil, jehlu vytáhne, na místo vpichu přitlačí tampón a po chvíli přelepí náplasti s polštářkem

2. otevřeným způsobem (za použití klasické jehly a stříkačky)

• injekční stříkačku drží shora, sejme kryt s jehly, srovná hrot, vypne kůži v okolí místa vpichu a jehlu zavede do žíly pod úhlem 30° a pak srovná do úhlu 15°
• když se objeví v kónusu kapka krve, uvolní škrtidlo a šetrným zatažením za píst odebere potřebné množství krve
• pomocí přiloženého tampónu vyjme jehlu s žíly a po chvíli přelepí náplasti
• jehlu odstraní do kontejneru a opatrně vstřikuje krev po stěně zkumavek a zazátkuje
• po odběru krve sestra řádně označené zkumavky a vyplněné žádanky doručí do laboratoře.

Co musí obsahovat žádanky k odběru krve:

• jméno a příjmení pacienta
• zdravotní pojišťovna a rodné číslo pacienta
• datum a čas odběru
• razítko a podpis sestry, která odběr provádí
• razítko a podpis lékaře indikující odběr

Příprava pacienta před odběrem krve:

• odpoledne a večer před odběrem vynechejte tučná jídla.

• pokud Váš lékař nedoporučí jinak, provádí se odběry zásadně na lačno.
• ráno před odběrem je nutno vypít zhruba 1/4l neslazeného čaje nebo vody.
• pokud jste alergický na dezinfekční prostředek nebo určitý typ náplasti, oznamte tuto skutečnost odebírající sestře
• připravte si předem průkaz zdravotní pojišťovny ke kontrole údajů.

Odběr moče

• biochemické vyšetření moče patří mezi základní vyšetření, kdy se moč zpracovává chemicky a mikroskopicky.
• chemickým vyšetřením se získává informace o pH moči, přítomnosti bílkoviny, glukózy, acetonu, žlučových barviv a krve.
• mikroskopicky se následně v močovém sedimentu hodnotí výskyt erytrocytů, leukocytů, válců, soli a epitelií.
• výsledky vyšetření moči informují zejména o onemocnění vylučovacího systému a rovněž podávají přesné informace o stavu vnitřního prostředí.

Zásady při odběru moče:

• odběr moči se provádí při prvním ranním močení, z tzv. středního proudu moče
• těsně před odběrem by měla být provedena očista zevních genitálií
• příjem tekutin během noci by neměl být nadměrný, aby moč nebyla příliš naředěná
• moč se odebírá do předem označených zkumavek opatřených zátkou, pro bezpečný transport do laboratoře.

Shrnutí:

Odběr krve nebo moče vždy začíná ordinací lékaře, který řádně vyplní žádanku k vyšetření biologického materiálu. Pacient by měl dodržet veškerá omezení před odběrem, aby výsledek  nebyl negativně ovlivněn. Sestra pak navštíví pacienta v domluveném čase a provede konkrétní výkon. Následně zajistí transport materiálu do laboratoře, aby vyšetření mohlo být provedeno co nejrychleji. Výsledky vyšetření jsou z laboratoře předány lékaři, který výkon požadoval. Nejčastěji již následující den můžete být o výsledku informováni ošetřujícím lékařem.